Ekotoxikologie prostředí sýčka obecného

Verze PDF

Trvalé organické znečišťující látky jsou objektem mnoha studií, které sledují jejich akumulaci v tukem bohatých tkáních. Jelikož se tyto látky hromadí v tělech během putování potravní pyramidou, mohou u predátorů vyšších trofických úrovní dosahovat až životu nebezpečných koncentrací a způsobovat jejich otravu. Organické znečišťující látky jsou schopny se větrem či vodou šířit na velmi dlouhé vzdálenosti. Nizozemští biologové v tomto článků předkládají hodnocení rizika expozice polychlorovaným bifenylům (PCB) u sýčka obecného (Athene noctua). Podle jejich závěrů představují tyto látky závažné riziko.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři měřili koncentrace těžkých kovů a PCB v tělech sýčků na kontaminovaných záplavových územích a na kontrolních stanovištích.
  • Dalším zdrojem dat byly koncentrace v žížalách (hlavní potrava sýčka), terestrických broucích a půdě.
  • Koncentrace zinku, kadmia, olova a chromu v půdě byly vyšší na kontaminovaných záplavových územích, než na kontrolních stanovištích.
  • Koncentrace zinku, kadmia a chromu ve vzorcích žížal byly vyšší na kontaminovaných záplavových územích, než na kontrolních stanovištích.
  • U zinku a kadmia dochází u žížal k bioakumulaci z půdy, u ostatních kovů pravděpodobně ne.
  • U brouků nebyly zjištěny vyšší koncentrace kovů, ani jejich bioakumulace z prostředí.
  • U mědi dochází k bioakumulaci v tělech sýčků, malý vzorek neumožňoval hodnocení olova a kadmia, u ostatních kovů nebyla zjištěna vyšší koncentrace na kontaminovaných záplavových územích.
  • Koncentrace PCB u žížal i sýčků byly vyšší na kontaminovaných záplavových územích, než na kontrolních stanovištích.
  • Koncentrace těžkých kovů i PCB v prostředí nemají vliv na hustotu kořisti, nedá se tedy očekávat, že by byli sýčci ovlivněni snížením potravní nabídky na kontaminovaných stanovištích.
Grafické přílohy: 
Ekotoxikologie prostředí sýčka obecného
Ekotoxikologie prostředí sýčka obecného
Ekotoxikologie prostředí sýčka obecného
Zdroj: 
Van den Brink, N. W., Groen, N. M., De Jonge, J., & Bosveld, A. T. C. (2003). Ecotoxicological suitability of floodplain habitats in The Netherlands for the little owl (Athene noctua vidalli). Environmental Pollution, 122(1), 127-134.
Zadal: 
Michal Berec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.