Ekologický strop návštěvnosti veřejných parků

Verze PDF

Autoři analyzovali environmentálně-ekologické dopady městského budapešťského parku Városliget na úrovni velkého (aspekty rozvoje města a městského klimatu) a lokálního měřítka.

Využitelné výstupy: 
  • Efekt tepelných ostrovů zjištěný na bázi satelitních snímků s vysokým rozlišením (Landsat TM5) ze srpna 2005: pro zelené části parku 25-35°C, pro okolní městské čtvrti 36-39°C.

 

  • Pokryvnost jednotlivých částí Városligetu se pohybuje mezi 60 -100 %, okolní městské bulváry 40 – 60 %.

 

  • Teplota povrchu zjištěná s využitím satelitních snímků pro zelené střechy byla 30,5 - 32,5 °C, pro jiné typy zastřešení 35 - 39°C.

 

  • Kvalita ovzduší – promenáda Kos Károly a dálniční spojka M3 vede v těsném sousedství parku Városliget. Zaznamenaná koncentrace oxidu dusičného je zde kritická 42.65 μg/m3  (povolený hygienický limit 40μg/m3), částic PM10 pak 43.5 μg/m3 (povolený limit 40μg/m3).

 

  • Přírodní a dendrologické hodnoty parku Városliget: cca 800 exemplářů vysazených před 200 lety.

 

  • Změny v rozloze za posledních 200 let: z původního po desítky let neměnného areálu o rozloze 130 ha, bylo odebráno 30,8 ha v roce 1866 (pro výstavbu ZOO), při Jubilejní výstavě (1896) byla rozloha zvětšena o 55 ha a následně při Budapešťském mezinárodním veletrhu rozšířena o dalších 23 ha. Maxima rozlohy tak dosáhl park mezi lety 1925 - 1942.

 

  • 76 % rozlohy (98,2 ha) se řadí mezi stavebními úpravami a moderní výsadbou nedotčené úseky, 42,3 hektarů (34 %) bylo postupně v rámci úprav ztraceno. Mezitím se počet obyvatel Budapešti zdesetinásobil.

 

  • Výstavba v parku: servisní budovy zabíraly v roce 1861 1320 m2, v roce 1974 je to již 72 158 m2.

 

  • Za jeden den navštíví park v závislosti na ročním období, víkendu či pracovním dnu 70 000 až 240 000 lidí.

 

  • Podle autorů chybí parku centrální rozvojový plán, za největší chybu považují stávající koncept rozvoje Muzejní čtvrtě, která částečně překryje starší zóny parku a může být faktorem degradace území.

 

  • Historicky pak chápou za selhání rekonstrukci parku z roku 1974, kdy město nechalo park funkčně a sociálně zastarat (neodráží aktuální sociální potřeby lidí).

 

Grafické přílohy: 
Ekologický strop návštěvnosti veřejných parků
Ekologický strop návštěvnosti veřejných parků
Ekologický strop návštěvnosti veřejných parků
Ekologický strop návštěvnosti veřejných parků
Ekologický strop návštěvnosti veřejných parků
Zdroj: 
Szilágyi, K., Zelenák, F., Kanczlerné Veréb, M., Gerzson, L., Czeglédi, Cs., Balogh, I. P., Limits of ecological load in public parks – on the example of Városliget, 2015, Applied Ecology and Environmental Research, 13 (2), pp.: 427-448
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.