Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen

Verze PDF

V Evropě patří uměle vybudované rybníky a jejich soustavy k místům, která představují významné hnízdní příležitosti pro vrubozobé ptáky. Toto prostředí ale není vhodné univerzálně a záleží na typu a intenzitě rybničního hospodaření, zda budou mít ptáci možnost zahnízdit. Správci rybníků zvyšují výnosy ryb nadměrným hnojením vody či dokrmováním ryb, čímž zvětšují množství fytoplanktonu ve vodě. To spolu s vířením sedimentu na dně rybníků kapry vede ke snížení průhlednosti vody, jejímž důsledkem je špatný růst makrofytní vegetace. Na takové podmínky reaguje vodní ptactvo snižováním početnosti i druhové diverzity, neboť množství makrofytní vegetace i průhlednost vody mají na oba jejich faktory pozitivní vliv. V době hnízdění jsou navíc bezobratlí živočichové, vázaní na makrofyta, velmi důležitým zdrojem potravy pro mláďata kachen. Francouzští ornitologové zjistili, že úspěšnost hnízdění byla nejvyšší na rybnících s pokryvností submerzních makrofyt 21-40 %.

Využitelné výstupy: 
  • Výzkum probíhal ve východní Francii v rybniční soustavě Dombes, nejvýznamnější lokalitě pro hnízdění vrubozobých v této oblasti.
  • V roce 2003 bylo sledováno 30 rybníků a v roce 2004 celkem 50 rybníků s průměrnou velikostí 11,9 ha.
  • Vztah denzity biomasy bezobratlých a stáří rybníka nebyl prokázán.
  • Byl zjištěn negativní vztah denzity bezobratlých a pokryvnosti vodních makrofyt, přičemž v hodnotách pokryvnosti 0-40 % je křivka relativně stabilní, ale od hodnot nad 40 % začíná klesat (viz obrazová příloha).
  • Index biomasy bezobratlých (počítaný jako podíl průměrné denzity biomasy bezobratlých dělený pokryvností makrofyt) roste pozitivně s nárůstem pokryvnosti makrofyt.
  • Nejvyšší zjištěné denzity biomasy bezobratlých byly zaznamenány na vláknitých řasách a rdestu Berchtoldově (Potamogeton berchtoldii), nejnižší na rdestech P. nodosus a P. gramineus, řečance přímořské (Najas marina) a haluše vodní (Oenanthe aquatica). Pouze vláknité řasy ale mají statisticky významně vyšší denzitu biomasy bezobratlých než ostatní druhy.
  • Neexistuje lineární vztah mezi hustotou hnízdících párů kachen a pokryvností vodními makrofyty, výsledky ale ukazují nejvyšší počty párů i kachen s mláďaty na rybnících s pokryvností 21-40 % plochy, což koresponduje s výše uvedeným vztahem denzity biomasy bezobratlých a pokryvností.
  • Specificky u poláka velkého (Aythya ferina) byla zjištěna vyšší hnízdní úspěšnost právě na rybnících s pokryvností makrofyt nad 20 %.
Grafické přílohy: 
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
Zdroj: 
Broyer, J., & Curtet, L. (2013). The influence of macrophyte beds on ducks breeding on fishponds of the Dombes region, France. Wildfowl, 60(60), 136-149.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.