Druhová bohatost a nadzemní biomasa prameništních slatinišť flyšových Západních Karpat a jejich vztah k chemismu vody a půdy

Verze PDF

Studie zkoumala druhovou bohatost a nadzemní biomasu cévnatých rostlin a mechorostů chudých kyselých slatinišť, bohatých slatinišť s dominancí rašeliníku a bazických slatinných pramenů. Počet druhů byl zkoumán na plochách o velikostech od 0,00196 do 16 m2 a koreloval s naměřenými chemickými faktory a množstvím nadzemní biomasy. Hlavními chemickými faktory ovlivňujícími druhovou rozmanitost cévnatých rostlin jsou hodnoty pH, vodivosti a koncentrace vápníku a hořčíku. Nejvíce druhů cévnatých rostlin se nachází na bazických prameništích tvořící tuf, zatímco nejvíce druhů mechorostů na stanovištích s neutrálním pH, na bazických prameništích tvořící rašelinu a na stanovištích s převahou rašeliníků Sphagnum warnstorfii a S. teres. Druhová bohatost mechorostů na malých plochách korelovala s koncentrací železa v prameništní vodě. Kosení, popřípadě nekosení, způsobuje rozdíly v druhové bohatosti na bazických vápenitých rašeliništích. Množství staré biomasy má významný negativní efekt na počet druhů cévnatých rostlin a na množství biomasy mechorostů.

Využitelné výstupy: 

Pro tuto studii bylo vybráno 30 lokalit v západních Karpatech na hranicích České a Slovenské republiky ležících podél geografického gradientu a v nadmořských výškách od 390 do 905 m n. m. Chemické složení vody v těchto pramenech záleží na typu podloží, které zahrnuje na minerály chudé i bohaté prameny.

  1. Rozdíly v druhové bohatosti mezi jednotlivými stanovišti se velmi silně odvíjejí od velikosti stanoviště a výsledky zkoumání je vždy potřeba vztáhnout k velikosti zkoumané plochy.
  2. Druhově nejbohatší jsou stanoviště, kde se vyskytují zároveň slatinné i luční druhy mechorostů a cévnatých rostlin.
  3. Druhová bohatost společenstev odráží chemismus prameništní vody. Druhová bohatost cévnatých rostlin na této lokalitě výrazně vzrůstá s rostoucími hodnotami chemických faktorů prostředí (elektrickou vodivostí, pH a koncentrací hořčíku a vápníku v prameništní vodě) a je nejvyšší na stanovištích bazických pramenišť a nejchudší na oligotrofních slatiništích.
  4. Největší množství mechorostů se nachází na slatinných pramenech s neutrálním pH (6-7). Pokud velikost zkoumané plochy nepřesáhla 1 m2, druhová bohatost mechorostů korelovala s koncentracemi železa vodě. Na větších plochách se tato spojitost neprokázala.
  5. S dalšími chemickými faktory, jako jsou koncentrace draslíku, křemíku a dalších iontů ve vodě a půdě, druhová bohatost nekoreluje.
  6. Druhová bohatost na bazických vápenitých slatiništích je velmi závislá na pravidelném kosení. Čím větší byla zkoumaná plocha, tím větší byl negativní dopad neodstraněné biomasy na počet druhů cévnatých rostlin na lokalitě. Větší čtverce (1-16 m2) kosených bazických slatinišť mají v průměru o deset druhů cévnatých rostlin více než ty samé čtverce, které nebyly koseny po dobou dvou až tří let. Druhová bohatost mechorostů není ovlivněna tolik, ale jejich biomasa byla na nekosených slatiništních výrazně nižší.
  7. Na chudých kyselých slatiništích neovlivňuje kosení rozvoj vegetace. Tato slatiniště můžeme rozdělit na dvě skupiny podle druhové rozmanitosti, kdy v prvním typu převažuje vždy jeden druh rašeliníku (buď Sphagnum flexuosum nebo S. palustre), zatímco v druhém porosty v mechovém patře polydominantní.

Grafické přílohy: 
Studovaná lokalita.
Vztah mezi počtem druhů mechorostů a pH a koncentrací železa na různě velkých plochách.
Regrese závislosti počtu druhů na velikosti plochy.
Zdroj: 
Hájková, P. and Hájek, M. 2003. Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians, and their relationships to water and soil chemistry. – Folia Geobotania 37: 205–224.
Zadal: 
Tereza Drábková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.