Dopad volně se pohybujících psů na společenstva původních meso-karnivorů

Verze PDF

Volně pobíhající psi jsou v v dnešní krajině ti nejběžnější a nejčastěji se vyskytující masožravci. Pochopitelně, jejich přítomnost se negativně odráží na společenstvech původních predátorů, a tím dochází i k ovlivnění řady dalších volně žijících druhů živočichů na úrovni celého ekosystému, v kontextu krajinného měřítka.
V této studii se autoři zaměřili na srovnání časové a prostorové distribuce původních druhů predátorů, porovnávali ji s údaji o výskytu divokých a domácích psů, a celý dataset doplnili záznamy o pozorovatelných změnách výskytu původních predátorů v důsledku přítomnosti jejich konkurentů. Podstatnou roli, pro stanovení míry vzájemné konkurence původních a nepůvodních druhů, sehrála i přítomnost potravního zdroje, drobných hlodavců.
Divocí psi jsou problémem řešeným prozatím na úrovni „péče a opatření“. Provádí se jejich vakcinace, sterilizace, redukce jejich početnosti a zákroky, směřující k prevalenci patogenů. Žádné z těchto opatření však nikterak neztenčuje apetit volně se pohybujících psů, a tím dochází ke konkurenci o potravu.
Výsledky napovídají, že domácí či zdivočelí psi, volně se pohybující krajinou, mohou významnou měrou ovlivňovat výskyt dalších sympatrických masožravců, kteří se tu vyskytovali dříve.

Využitelné výstupy: 
  • Výzkum byl prováděn na území 130 kilometrů čtverečních, které zahrnovaly část indického přírodního parku (Great Indian Bustard Sanctuary) a přilehlé zemědělské plochy. Na celé sledované lokalitě se tak nacházela pestrá mozaika krajinného pokryvu – polí cukrové třtiny, mixu zemědělských plodin, pastvin i lesních porostů.
  • Na sledované lokalitě se kromě divokých psů, domácích hlídacích a pasteveckých psů a lišek nacházely také teritoria, spadající do domovského okrsku vlka, a hojně se zde vyskytují zástupci promykovitých.
  • Výskytu psů na celé sledované lokalitě byl běžný. Průměrná hustota volně se pohybujících „divokých“ dosahovala 24 exemplářů na kilometr čtvereční (na zemědělských pozemcích), a ve vesnicích dosahovala tato hustota výše 113 psů na km2.
  • Velikost psích smeček na jednotlivých místech závisela na primárním důvodu jejich pořízení majiteli. Nejobvyklejší tak byl výskyt početní kombinace 2+1 (dva pastevečtí, hlídající stáda, plus jeden domácí), ale celkový průměrný rozptyl se pohyboval od tří do osmi psů na jednu farmu.
  • Většina psů konzumovala převážně potravu, odloženou lidmi (zbytky jídla z kuchyní, krmivo pro psy), jen 11% skladby stravy tvořila ulovená zvěř.
  • Dieta lišek se skládala principielně z potravy ulovené v přírodě. Bezobratlí z ní tvořili 33% podíl, hlodavci 20%, a plody rostliny Zizyphus 18,5% hmotnosti. Na rozdíl od volně žijících psů, indické lišky nekonzumují potravu odloženou lidmi (na této lokalitě), nevybírají popelnice, a ani se nějak významně nepodílejí na odklízení mršin velkých savců.
  • K analýze domovských okrsků lišek byla využita metoda radiotelemetrie, doplněná o vytvoření kernelů, vycházejících z naměřených údajů o pozicích s nejčastějším výskytem lišek v daných okrscích.
  • Početnost hlodavců na jednotlivých ploškách byla odvozena od průměrného počtu nor, děr a úkrytů. K odvození vzorku byly využity výsledky podrobného mapování na pětačtyřiceti náhodně vybraných segmentech o ploše 1x1 kilometr. Celkem tak tato mapovací síť překryla 30 % intenzivně propátrávané lokality. Početnost hlodavců souvisela s typem krajinného pokryvu.
  • Pětatřicet lišek a dvacet psů bylo vybaveno radiotelemetrickými obojky, a sledován jejich pohyb v krajině mezi lety 2005-2007. Byla odvozena průměrná velikost liščího domovského okrsku – 2,39 kilometrů čtverečních. Na většině domovských okrsků byl sledován pozvolný ústup lišek z území, na kterém se jejich výskyt překrývals pohybem psů.
  • Vyhýbání se, respektive opouštění úživných habitatů, okupovaných konkurenty, posloužilo jako silný indikátor efektu narušení kompetice.
  • Výsledky napovídají, že přítomnost volně se pohybujících psů negativně ovlivňuje celkovou distribuci původních meso-karnivorů na lokalitě, a vytlačují je z vysoce kvalitních (z potravního hlediska) lokalit.
Grafické přílohy: 
Dopad volně se pohybujících psů na společenstva původních meso-karnivorů
Dopad volně se pohybujících psů na společenstva původních meso-karnivorů
Dopad volně se pohybujících psů na společenstva původních meso-karnivorů
Dopad volně se pohybujících psů na společenstva původních meso-karnivorů
Zdroj: 
Vanak A.T., Gompper E.M. 2010: Interference competition at the landscape level: the effect of free-ranging dogs on a native mesocarnivore. Journal of Applied Ecology 47: 1225-1232.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.