Dobří křečci se vracejí...

Verze PDF

Přesunutí zvířat z jedné oblasti do druhé je oblíbeným nástrojem při řešení četných konfliktů mezi člověkem a zvířetem. Úspěch těchto přesunů je ale nejistý a často spojený s mnoha riziky. Aby byly získány informace o přežívání přesunutých živočichů a vzdálenosti nutné k úspěšnému přesunu, bylo v této studii převezeno 40 křečků dlouhovlasých (Abrothrix longipilis) z jejich teritoria do různě vzdálených oblastí a po tři dny byl sledován jejich pohyb a schopnost přežít na novém místě. Přesunutá zvířata uběhla téměř čtyřikrát delší vzdálenost než kontrolní nepřesunutá zvířata. Pouze zvířata, která byla přesunuta do minimální vzdálenosti (100 m), byla schopna se zorientovat a vrátit se do místa původního výskytu (tzv. homing). Přežila všechna zvířata vypuštěná v blízkosti původního teritoria, zatímco mortalita zvířat převezených do větších vzdáleností byla až 22%. Z toho vyplývá, že translokace zvířat na větší vzdálenosti zabraňuje jejich zpětnému návratu a snižuje uběhlou vzdálenost, zároveň ale dochází v novém prostředí k poměrně velké mortalitě, zřejmě z důvodů vysoké konkurence s vlastníky teritorií. Jelikož hlodavci obecně vykazují vysokou ochotu prozkoumávat nové prostředí, je důležité umísťovat je do míst, která jsou vhodná ke kolonizaci a která nejsou již hustě obydlená potenciálními konkurenty. Tyto výsledky zdůrazňují potřebu přesvědčivého opodstatnění přesunu zvířat mimo jejich původní výskyt či vyvinutí alternativních metod, které by braly na ochranu a přežívání zvířat větší ohled.
Translokace živočichů je jejich úmyslný přesun z jednoho místa na druhé provedený člověkem. Translokace se stala oblíbeným a hojně využívaným nástrojem při managementu divoce žijících zvířat. Tato metoda je často využívána při řešení konfliktu mezi zájmy člověka a zvířaty. Ačkoli se zdá být šetrnější, než je např. utrácení, v podstatě jen velmi málo je známo o osudu „zachráněných“ zvířat. Dalším problémem, se kterým se translokace potýká, je, že zvířata jsou často schopna se vrátit na původní místo výskytu (homing). Bylo zjištěno, že čím dál je zvíře od svého teritoria přesunuto, tím klesá nejen schopnost jeho návratu, ale i snaha o tento návrat.
Křeček dlouhovlasý je endemický hlodavec Chile a je stále častějším objektem přesunů v souvislosti s ničením vhodných habitatů. Bohužel, stejně jako v případě ostatních zvířat, není známo, nakolik je tato metoda šetrná a účelná. Tato studie je první, která se zaměřuje na behaviorální odpověď křečka na translokaci do různých vzdáleností. Bylo zjišťováno, jak vzdálenost přesunu ovlivňuje: ušlou vzdálenost, orientaci, homing a přežití zvířat.

Využitelné výstupy: 

Zvířata byla chytána v průběhu jejich reprodukční sezóny a byla opatřována obojkem s vysílačkou. Ve studii byli použiti pouze dospělí samci. Zvířata byla náhodně umisťována do vzdálenosti 0 m (kontrolní skupina), 100 m, 500 m a 1300 m od místa odchytu a sledována po tři následující dny.
Z výsledků vyplývá, že zvířata, která byla přesunuta z původního místa výskytu, projevovala mnohem větší aktivitu a uběhla delší vzdálenosti (až 3,2x větší vzdálenost) než nepřesunutá zvířata. Křečci umístění do krátké vzdálenosti (100 m) vykazovali vysokou míru homingu, zatímco křečci přesunutí do větší vzdálenosti se mnohem hůře orientovali a měli menší tendenci k návratu (0% v případě 1300 m a jen 10% v případě 500 oproti 80% v případě 100 m). U těchto zvířat byla zároveň mnohem vyšší mortalita (více než 22%) zřejmě jako důsledek bojů s konkurenty na novém místě a zvýšenou predací spojenou s neznalostí okolního terénu.
Je patrné, že při využívání translokace by mělo být vzato v úvahu několik hledisek. Jedním z nich je schopnost jedince vrátit se na domovské území. Větší vzdálenosti sice efektivně zabrání homingu, ale silně se snižuje šance zvířete na přežití. Proto by bylo vhodné pečlivěji vybírat místo vypuštění, aby zvíře mělo šanci získat vlastní teritorium. Zároveň je nutné přesouvat zvířata jen z velmi vážných důvodů či vyvinout jiné, šetrnější metody na ochranu zvířat ohrožených lidskou činností.

Grafické přílohy: 
Dobří křečci se vracejí...
Zdroj: 
Villaseñor N.R., Escobar M.A.H., Estades Ch. F. 2013: There is no place like home: high homing rate and increased mortality after translocation of a small mammal. European Journal of Wildlife Researchers 59: 749-760.
Zadal: 
Klára Šíchová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.