Dlouhodobé změny v potravním chování lišek a jejich predace na zajíci polním

Verze PDF

Cílem této studie bylo odhadnout dlouhodobé změny v jídelníčku lišek obecných (Vulpes vulpes) v zimním období a vliv jejich predace na počty zajíců polních (Lepus europaeus) v západním Polsku. Tento vztah byl pozorován v letech 1965/1966 – 2006/2007. K tomu, aby se zjistilo, kolik zajíců polních bylo uloveno, byly prozkoumány žaludky odstřelených lišek (N=726). Průměrná hustota populace zajíců byla ve studovaných oblastech rapidně snížena a to ze 48 jedinců /km2 v letech 1960 a 1970 na 7 jedinců/km2  v období 1999-2006. Hlavní složky jídelníčku lišky obecné byli zajíci a menší hlodavci. Tato situace byla ovšem jen do doby rapidního poklesu počtu jedinců a tak později zajíce nahradily mršiny hospodářských zvířat. Zdá se, že predační vztah těchto dvou druhů potřebuje jisté korektury jako je hlídání a případné snižování početnosti lišek obecných.

Využitelné výstupy: 

Liška obecná je významným predátorem zajíce polního a to nejen v Polsku. Například v Anglii lišky vypredují 76-100% roční populace zajíce polního. V jižním Švédsku je každoroční úbytek 40%. V Polsku ztráty dosahují 10-23% z roční populace, ačkoliv v případě dospělých jedinců se procenta vyšplhají až na hranici 45% v období jaro-léto a v zimním období tato hodnota dosahuje hranice 53%. Pokus spočíval v odstranění lišek na vyznačených experimentálních plochách. Pokles jejich počtu vedl k navýšení hustoty populace zajíce polního. Tento jev vede k závěrům, že k tomu, aby se navýšila početnost zajíce polního, stačí „jen“ regulovat stavy lišky obecné tak, aby nedocházelo k přemnožení a následnému nadměrnému úbytku zajíců. Z dalších poznatků vyplývá existence vzájemné korelace mezi početností zajíců a malých hlodavců. Pokud je dostatek malých hlodavců, liška loví převážně je, ale jakmile se tento druh potravy dostane do nižších početností, začne liška lovit právě zajíce. V případě poklesu stavu zajíců, přeorientovává se liška na mršiny a to především hospodářských zvířat. Tím ovšem došlo opět k nárůstu populace lišek, které se sice živily mršinami hospodářských zvířat a kopytníků a zbytky z jatek, ale vzhledem k vysokým počtům došlo k nevyhnutelnému predování i znovu narůstající populace zajíců. Vyhledávání mršin má za následek i opouštění typických habitatů, a lišky se začínaly stahovat do měst, kde bylo vyšší nebezpečí jak srážky s autem, tak vyšší agresivity zvířat z důvodů nedostatku potravy.

Zdroj: 
Panek M. 2013: Long-term changes in the feeding pattern of red foxes Vulpes vulpes and their predation on brown hares Lepus europaeus in western Poland. European Journal of Wildlife Research 59: 581-586.
Zadal: 
Nella Mladěnková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.