Dlouhodobě udržitelný management na podporu biodiverzity v nivě horní Lužnice

Verze PDF
Autoři: 

David Pithart a Jiří Koptík

Lokalita: 

Niva Lužnice v oblasti Dvorů nad Lužnicí

Období sledování: 

2011-2013

Souhrn: 

Projekt byl zaměřen na podoru udržení bezlesí v zarůstající nivě Lužnice, cenné zejména z hlediska četných vodních a mokřadních biotopů i terestrických lučních biotopů. Území je chráněno v rámci PR. Biodiversita těchto stanovišť  byla ohrožena zastíněním a nadměrným přísunem biomasy vegetativně se rozrůstajících vrbových porostrů. Cílem projektu bylo iniciovat dlouhodobě udržitelný management za podpory místní komunity. který by nebyl závislý na dotacích ze státního rozpočtu. Byly určeny plochy pro iniciální management - odstranění vrb a jejich zpracování na palivové dřevo a štěpku a následná introdukce pastvy masného dobytka. Zásahy byly projednány s vlastníky pozemků, CHKO a hospodařícími subjekty. V rámci pilotního území se podařilo zásahy realizovat a nastartovat tak dlouhodobý management alespoň na části území PR. V rámci projektu byly vytvořeny zásady dlouhodobě udržitelného managementu pro dané území.       

Metodika: 

Niva horní Lužnice představuje jedno z ochranářsky nejhodnotnějších aluviálních území v ČR. Mimořádná biologická hodnota tohoto území je dána především kombinací zachovalého hydrologického režimu nivy (neregulované meandrující koryto, pravidelné rozlivy, rozsáhlý systém tůní a slepých ramen) a tradičního zemědělského využívání, jež udržovalo nivu z velké části v bezlesém stavu a zajišťovalo vysokou biodiverzitu území. Zejména nezastíněné tůně a říční ramena představují útočiště pro vzácná vodní makrofyta, řasová společenstva s velmi vzácnými druhy bičíkovců a řadu ohrožených druhů ryb. V průběhu 2. poloviny 20. stol. však nivní louky přestaly být koseny, což vedlo k expanzi konkurenčně silných bylin a dřevin a dramatickému poklesu stanovištní i druhové diverzity. Sukcese významně ohrožuje i jeden z nejvýznamnějších biotopů nivy – aluviální tůně a slepá ramena. Jejich trvalé zastínění zejména keřovitými porosty vrb vede k urychlení zazemňování, úbytku kyslíku a prokazatelnému poklesu biodiversity. Nelze však opomenout i aspekty kulturně-historické – tradičně obhospodařovaná říční niva je významnou součástí místního kulturního dědictví a její zarůstání je obyvateli spontánně vnímáno velmi negativně.
Přestože prakticky celý úsek nivy horní Lužnice je chráněn formou maloplošných chráněných území (PR Horní Lužnice, PR Krabonošská niva), je intenzita managementu zcela nedostatečná a území je tak až na výjimky ponechané přirozené sukcesi.
 
Cíl projektu
Vytvořit plán managementu cílového území – určit prioritní místa pro obhospodařování, zvolit potřebné managementové postupy a techniky a nastartovat dlouhodobě udržitelný management, který by udržoval bezlesí v nivě.   
 
Metodika
 
Odborné podklady týkající se biodiversity jsme získali na základě hydrobiologického průzkumu lokality, který probíhal  v 80. a 90. letech 20.stol., zejména z prací autora. Projekt jsme realizovali v následujících krocích:

  1. Terénní průzkum, studium literatury a konzultace s orgány ochrany přírody (zejm. Správa CHKO Třeboňsko), určení prioritních míst pro management.  
  2. Analýza pozemkové držby, nájemních vztahů, potřeb a možností místní komunity ohledně realizace navrženého managementu (míra poptávky po produktech, požadavky na podmínky a způsob provádění zásahů, možností získání dotací.)
  3. Návrh iniciálních managementových zásahů
  4. Projednání zásahů s majiteli pozemků, CHKO
  5. Realizace zásahů
  6. Vytvoření plánu dlouhodobě udržitelného managementu

 

Výsledky: 

Výběr a charakteristika pilotních území
 
Vzhledem k rozloze dotčených PR (Horní Lužnice 414 ha, Krabonošská niva 32 ha) a časovému a finančnímu rámci projektu bylo možné uskutečnit projektové aktivity pouze na vybraných pilotních územích. V první fázi projektu byla proto vybrána  tři pilotní území, různorodá z hlediska možností následného managementu. Dlouhodobě udržitelný management se podařilo obnovit pouze na pilotním území 1, iniciální managementové zásahy byly provedeny na pilotním území 1 a 2.  
 
Lokalita 1: Dvory n.Lužnicí (pod Kodlem)  
 
Pilotní území  zahrnuje oba břehy řeky Lužnice a má rozlohu 45 ha. Nachází se 0,5 km severně od obce Dvory nad Lužnicí. Toto území (obr.1) představuje z hlediska zemědělského využití plochy pastvinu opuštěnou cca před pěti lety. Z větší části se jedná o plochy přístupné pro mechanizaci. Území sousedí s pastvinami Dobrota s.r.o.,  zemědělského subjektu hospodařícího v režimu ekologického zemědělství, má tedy vysoký potenciál pro obnovu pastvy.  Obrázek 2 představuje letecké ortofoto pilotního území  s vyznačením parcel, parcelních čísel, jmen vlastníků, vodních ploch (šedá) a ploch navržených k odstranění dřevin (fialová) s udáním rolohy v m2.
 
Lokalita 2: Lesní Chalupy
 
Území se nachází 3 km jižně od obce Dvory nad Lužnicí (PR Horní Lužnice) na levém břehu Lužnice (Obr 3). Pilotní plocha činí 8 ha. Území reprezentuje plochy, kde zemědělské  hospodaření   skončilo v padesátých letech během kolektivizace. Původní louky zdegradovaly na porosty chrastice rákosovité a kopřivy dvoudomé. Obnova pastvy na tomto území je obtížná, případně vyžaduje n
Stanovení prioritních míst pro managementové zásahy
 
Z hlediska výběru ploch pro odstranění dřevin byla zásadním kritériem  skutečnost, že způsobují zastínění cenných vodních biotopů – aluviálních tůní a říčních ramen. Druhotným kritériem byla přístupnost pro mechanizaci (štěpkovač). Plochy navržené pro redukci dřevin jsou vyznačeny na obr. 2. Až na vyjímky se jednalo o keřovité porosty vrb. Kritéria a zvolený postup byl konzultován se správou CHKO Třeboňsko. Plochy k redukci dřevin byly navrženy ve větším rozsahu, než bylo možné uskutečnit v rámci projektu, aby byla získána příslušná povolení s předstihem pro eventuální následné aktivity v rámci pokračujících projektů.   
 
Analýza pozemkové držby a potřeb místní komunity
 
Analýza pozemkové držby byla uskutečněna vlícováním katastrálních map do ortofot. Většina parcel má rozlohu v desetinách až jednotkách hektaru, takže pozemková držba je dosti roztříštěná.  Zatímco na lokalitě č.1 jsou majitelé výhradně soukromníci, na lokalitě č.2 je majitelem většiny pozemků stát (spravuje pozemkový fond) a na lokalitě č.3 opět stát (spravuje AOPK).
Projednání cílů projektu proběhlo se starosty a některými členy obecních rad obcí Dvory n.Lužnicí a Nová Ves nad Lužnicí, s vlastníky parcel a s hospodařícími subjekty. S majiteli pozemků byly projektové záměry projednány většinou na místě. V lokalitě 1 tvoří majitele většinou potomci sedláků, kteří v nivě hospodařili do kolektivizace. Část majitelů bydlí v okolí a vnímá probíhající sukcesi dřevin v nivě Lužnice jako jednoznačně negativní trend, znehodnocující práci jejich předků, cenu pozemků a možnost je pronajmout k hospodaření a ztrátu estetické hodnoty krajiny, včetně její biodiversity. Všichni oslovení soukromí majitelé parcel proto vyslovili s cíly projektu souhlas. 
Z hlediska obnovy pastvy, případně seče luk jsme oslovili tři zemědělské subjekty, z nichž dva již na území PR Horní Lužnice hospodařili či hospodaří. Zájem rozšířit pastvu projevil subjekt Dobrota s.r.o., který již v nivě Lužnice pase stádo masného hovězího dobytka a hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Vyjednali  jsme podmínky rozšíření plochy pastvin cca o 15 ha, z rozpočtu projektu byla financována podpora obnovy pastvy na území na levém břehu (vybudování ohradníku) a kofinancováno odstranění dřevin z plochy 5660 m2.  Zájem obnovit seč luk neprojevil žádný zemědělský subjekt. Mapka - obrázek 3 ilustruje stávající registrované a plánované půdní bloky na pilotním území 1.
 
Získání souhlasů a povolení k realizaci managementových prací
 
Konečný souhlas správy CHKO s navrhovanými zásahy (odstranění dřevin) byl podmíněn písemným souhlasem všech majitelů dotčených pozemků. Podmínky souhlasu, týkající se provedení a načasování zásahu byly projednány s CHKO Třeboňsko (specifikace podmínek viz diskuse). 
 
Realizace managementových prací
Odstranění dřevin se realizovalo v prosinci 2013 pouze na části ploch vybraných a schválených k tomuto zásahu na lokalitách 1 a 2 v rozsahu 5660 m2 (lokalita 1, obr.9) a 1580 m2 (lokalita 2). Na lokalitě 1 bylo cca 50% ploch určeno na zpracování štěpky, 50 % bylo určeno ke spálení na místě. Díky povodni během vánočních svátků byl znemožněn přístup štěpkovače i pálení; vytěžená biomasa bude zpracována až na podzim 2013. Časový rámec projektu neumožnil stanovit rentabilitu (ekonomickou rozvahu) výroby štěpky v daném území, nicméně tato bude ve spolupráci se subjektem, který vytěženou štěpku  na biomasu zpracuje, provedena dodatečně.
 
Obnova pastvy proběhla v srpnu 2013 na ploše cca 15 ha stádem masného hovězího dobytka v počtu 30 kusů.  Účinek pastvy se projevil po několika týdnech. Došlo k potlačení mladších výhonů keřovitých vrb, ke spasení porostů chrastice a celkovému vysušení travních ploch; biotopy z hlediska biodiversity nejcennější – tůně a říční ramena – dobytkem narušeny nebyly. 
 
 

Diskuze: 

Zásady a pokyny pro obnovu trvale udržitelného managementu území PR Horní Lužnice a Krabonošská niva
 
Cílem trvale udržitelného managementu území je zachovat mozaikovitou strukturu krajiny, která se jeví jako optimální z hlediska zachování biodiversity i dalších ekosystémových služeb území, jako je například produkce píce, dřeva, rekreační a estetické hodnoty, potenciálu tlumit průběh povodní a sucha apod.
Pokud bude území ponecháno přirozené sukcesi, dojde k jeho kompletnímu zárůstu porosty keřovitých vrb. Zapojení porostu způsobí nepřístupnost území a povede k poklesu biodiversity vodních a mokřadních ekosystémů   v důsledku zastínění v horizontu desítek až stovek let.
 
Trvale udržitelný management musí být tedy zacílen na udržení bezlesí. Udržení bezlesí je možné dosahovat:

  1. Částečným odstraněním (odstraňováním) dřevin
  2. Obnovou zemědělského hospodaření na části ploch PR

Trvale udržitelným managementem rozumíme hospodaření buď zcela, nebo minimálně závislé na prostředcích ze státního rozpočtu. Musí proto využívat potenciálu potřeb místní komunity, které je třeba vhodně zkombinovat s potřebami ochrany přírody.
Odstraňování dřevin
Kácení vrbových porostů je finančně náročná činnost, kterou je třeba v několikaletém intervalu stále opakovat. Většina biomasy vrb nelze využít jako palivové dřevo; při současných cenách energií, obtížnosti těžby a nepřístupnosti terénu chybí motivace majitelů parcel vrbové porosty odstraňovat. Periodické odstraňování dřevin hrazené z prostředků státního rozpočtu a jejich následné pálení se jeví jako poměrně nehospodárná činnost a je také takto místní komunitou vnímána.  
Opětnému zmlazování (v rámci PR nelze počítat s odstraňováním kořenů vrb těžkou mechanizací) je možné zabránit buď kosením výhonů křovinořezem několik následujících let po těžbě (což vyžaduje dodatečné náklady), nebo obnovením pastvy.  
Zpracování vrbových porostů k výrobě štěpky se jeví jako perspektivní využití, není ale jasné, za jakých podmínek bude pro zpracovatele štěpky rentabilní. Rozhodovat bude přístupnost terénu pro mechanizaci a celkový rozsah ploch, určených pro těžbu. Rozhodně lze konstatovat, že i pokud nebude výroba štěpky finančně zcela soběstačná, bude z hlediska zadavatele odstranění dřevin levnější než dosavadní kácení a pálení.
V PR se vyskytují vzrostlé stromy -  zejména olše, topoly a vrba křehká. Některé z nich je možné nechat vytěžit na palivové dřevo (například všechny vzrostlé topoly, které nejsou v PR původní) na náklady majitele s podmínkou, že zároveň majitel odstraní určenou plochu keřovitých porostů vrb. Tento proces lze rozložit do několika let tak, aby bylo množství práce úměrné možnostem majitele, samovýrobce palivového dřeva. Předběžné jednání s majiteli pozemků prokázala, že tato strategie je proveditelná a perspektivní.  
Využití těchto způsobů zpracování a těžby dřevin vyžaduje průběžnou a dlouhodobou komunikaci orgánu ochrany přírody či jím pověřené osoby s majiteli pozemků a zpracovateli štěpky, založenou na vzájemné důvěře a respektu. Role orgánu ochrany přírody musí spočívat v rozhodování, co je třeba kácet co ponechat, kde případně dřeviny dosazovat a v jakém rozsahu a zajistit ke kácení potřebná povolení.
Z uvedených důvodů proto pravděpodobně nelze počítat s úplnou finanční nezávislostí odstraňování dřevin na prostředcích ze státního rozpočtu. Minimálně je třeba zajistit financování koordinátora procesu, obeznámaného s požadavky ochrany přírody.
Obnova zemědělského hospodaření    
 
Praktické aspekty obnovy zemědělského hospodaření v nivě 
V rámci jednání se zemědělskými subjekty jsme zjistili, že obnova luk pro seč není v současné době perspektivní. Plochy jsou pro mechanizaci příliš podmáčené. Pastva však povrch půdy vysušuje, takže do budoucna nelze vyloučit, že by na pastevních plochách mohlo dojít i k obnově seče.  
Obnova pastvy je vhodná pro zemědělce v režimu ekologického zemědělství. Vhodná je celoroční pastva masného skotu (v zimě je dobytek přikrmován senem). Pro dobytek je nutné zajistit přístup na výše položené říční terasy, kam může ustoupit v době záplav. Pastva musí být extenzivní, aby nedocházelo k nadměrnému spásání vegetace, eutrofizaci podzemních a povrchových vod, nadměrné disturbanci břehů a litorárních porostů vodních biotopů. Zemědělec proto musí disponovat poměrně rozsáhlými pastvinami, k čemuž je nucen uzavírat nájemní smlouvy s řadou majitelů parcel, což představuje administrativně náročný proces (nicméně majitelé přistupují v důsledku dlouhodobého nezájmu o hospodaření v lokalitě na nízké ceny nájmu).  Obnova pastvy je v proto PR perspektivní pouze tehdy, provádí-li se v rozsahu řádově desítek hektarů. 
Zarůstání vrbovými porosty v současné míře je pro pastvu nepříznivé. Jednak zmenšuje plochu využitelnou pro pastvu a jednak ztěžuje majiteli v nepřehledném terénu přehánění dobytka. Zemědělci proto částečné odstranění dřevin vítají a jsou ochotni se na něm i aktivně na své náklady podílet. Je-li pastva  obnovena,  aniž by došlo k odstranění vrbových porostů, jejich vegetativní rozrůstání do plochy je utlumeno, dobytek spase olistění do výše, kam dosáhne, a částečně naruší porosty zdupáním.  
Pastviny pro dobytek v nivě jsou velmi příznivé zejména proto, že zajišťují díky své produktivitě (dané vodním režimem nivy) dostatek píce i v sušších obdobích. Dobytek má přístup k vodě, pokud je sjednána vyjímka s orgány ochrany přírody a má rovněž možnost úkrytu ve stínu.
Pastva je schopna účinně zregenerovat i velmi podmáčené mokřadní porosty, je možné ji proto aplikovat i tam, kde by nebylo možné obnovit seč. 
Administrativní aspekty obnovy zemědělského hospodaření v nivě
Registrace nových půdních bloků
Evidování zemědělské půdy v LPIS je základní podmínkou pro čerpání dotací z PRV. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky nejsou aktuálně obhospodařovány a tedy ani registrovány, je nezbytné jako první krok k zahájení hospodaření tuto registraci zajistit.
Pro umožnění registrace bloku je klíčový současný stav plochy, jež musí mít charakter zemědělsky obhospodařované půdy. To může být ve specifických podmínkách nivy, kde se prolínají porosty luk s různými typy mokřadních biotopů a dřevinnou vegetací, problematicky a nejednoznačně zhodnotitelné. Posouzení přijatelnosti může být učiněno distančně na základě existujících dat (leteckých snímků), v případě pochybností je však možná terénní inspekce. V každém případě lze očekávat individuální přístup AZV k řešení jednotlivých případů podle konkrétní situace.
Dotační podpora pro nově registrované půdní bloky
Nově registrované půdní bloky jsou obecně způsobilé pro čerpání všech typů zemědělských dotací, existuje však několik podmínek, jež způsobilost pro některé platby limitují. V případě dlouhodobě opuštěných pozemků v nivě Lužnice je nejvýznamnější podmínkou prokazatelnost obhospodařování pozemku v roce 2003, která, není-li splněna, vylučuje čerpání SAPS. V naprosté většině případů je tedy nezbytné počítat se snížením celkových plateb o tuto složku. Otázka možnosti vstupu do agroenvironmentálních opatření souvisí s individuálním termínem platnosti závazku. Jelikož posledních dvou letech trvání kontraktu není umožněno navyšování celkové výměry půdy v AEO, nelze v tomto období na nově vytvořené půdní bloky uvedené platby čerpat. Dotace na podporu hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA) jsou přípustné v každém případě.
Vzhledem k nadcházející změně programovacího období nelze vyloučit, že dojde k určitým úpravám podmínek v souvislosti s novým PRV, a proto bude důležité revidovat uvedené postupy po zahájení platnosti nových předpisů.
Specifika pastvy v nivě z hlediska přístupu zvířat k řece
Jednou ze standardních povinností zemědělce je zabránit narušení vodních toků a jejich niv pasoucím se dobytkem. To obvykle vede k nutnosti vyplocování potoků a řek z pastvin. V případě nivy Lužnice je však zřejmé, že pastva spojená s přiměřenými disturbancemi, a to i břehových porostů podél vodních útvarů, má významně pozitivní dopad na pestrost biotopů a je tedy z hlediska ochrany přírody žádoucí. Správa CHKO Třeboňsko tuto skutečnost zohledňuje tím, že jakožto kompetentní orgán ochrany přírody může pastvu dobytka na březích toku povolit a umožnit tak zemědělci využít toku řeky jako přirozené hranice pastviny bez nutnosti instalace ohradníku.

Závěr: 

Dlouhodobě udržitelný management bez mimořádné podpory státního rozpočtu  je proveditelný v daném území za následujících podmínek:
V lokalitě nebo poblíž působí aktivní zemědělský subjekt, zaměřený na pastvu dobytka, nejlépe v režimu ekologického zemědělství. Pastva je pro udržení bezlesí nenahraditelná.
Odstraňování dřevin vyžaduje konzultaci s majiteli a přesné určení, co je možné kácet, kdy a za jakých podmínek. Zpracování keřovitých vrb na štěpku je perspektivní, ale opět vyžaduje přítomnost subjektu, který by se této činnosti věnoval dlouhodobě.
Jednání se zemědělskými subjekty, zpracovateli štěpky a majiteli pozemků vyžaduje průběžnou a dlouhodobou časovou investici, což může být pro pracovníky ochrany přírody problém. Zvláště je nutné tato jednání vést při rozšíření dlouhodobého managementu na další plochy. Je tedy třeba snažit se o dlohodobou projektovou kontinuitu a potřebu časové investice řešit dalším subjektem (např. nezisková organizace).
Udržení bezlesí je místní komunitou vnímáno velmi pozitivně. Během celého řešení projektu jsme se setkali pouze s podporou a kladnými reakcemi místních obyvatel. Aktivita tohoto typu jednozančně zlepšuje PR ochrany přírody.   
  

Grafické přílohy: 
Obr.1: Vegetační kryt v pilotním území 1
Obr.2 : Letecké ortofoto pilotního území 1 s vyznačením parcel, parcelních čísel, jmen vlastníků, vodních ploch (šedá) a ploch navržených k odstranění dřevin (fialová) s udáním rolohy v m2.
Obr.3: Vegetační pokryv v pilotním území 2
Obr.4: Stávající registrované a plánované půdní bloky na pilotním území 1. Stávající bloky jsou označeny žlutě s uvedením hospodařícího subjektu. Modře šrafovaný blok vlevo (15 ha): obnovena pastva za podpory z projektu, uzavřeny nájemní smlouvy s majiteli pozemků, žádost o registraci bude podána v 1. čtvrtletí 2013. Šrafovaný blok vpravo (12 ha): Zahájeno jednání o nájemních smlouvách s majiteli. Hospodařící subjekt: Dobrota s.r.o.
Obr.5: Obnova pastvy na pilotním území 1
Zadal: 
David Pithart
EEA Grants ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.