COST 737: Dopady změny a proměnlivosti klimatu na evropské zemědělství - Výsledky inventarizační dotazníkové analýzy v evropských zemích

Verze PDF

COST (European Cooperation in Science and Technology) je organizace podporující mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, jenž se ve své 737 Akci zabývá posouzením dopadů změn a proměnlivosti klimatu na evropské zemědělství. Posuzovány budou agroklimatické indexy a simulační modely včetně přehledu nástrojů a metod jejich stanovování. Dále budou vytvářeny a posuzovány budoucí scénáře agroklimatických podmínek a vyhodnocována rizika předpokládaných dopadů na zemědělství.
Článek uvádí výsledky prvotní fáze inventarizace dosavadních informací o klimatických změnách. V této fázi byly informace získány dotazníkovým šetřením v 28 evropských zemích. Distribuováno bylo 5 dotazníků po 20 otázkách z oblastí: Agroklimatické indexy a modely, Trendy v agroklimatických indexech a modelové výstupy, Satelitní sběr dat, Scénáře klimatické změny, Posouzení rizik a očekávaný vliv na zemědělství. Posuzování rizik a vlivu na zemědělství bylo hodnoceno celkem z 16 národních reportů a 50 vrácených dotazníků z 26 zemí napříč 12 environmentálními zónami Evropy. Každá environmentální zóna, vyjma anatolské, byla zastoupena minimálně čtyřmi vyhodnocovanými dotazníky.

Využitelné výstupy: 
  • Nejčastěji stanovovaným agroklimatickým indexem je index sucha, který reflektuje dopady lokálních změn klimatu.
  • Nejvíce využívaným modelem předpokládaného ročního výnosu plodin v rámci Evropy je model WOFOST. Další modely APSIM (Austrálie), „School of De Wit“ (Nizozemsko) a DSSAT (Spojené státy americké).
  • Nejpřesnější odhad ročního výnosu na větším území se získá využitím růstového modelu plodin a satelitních dat, např. model MCYFS.
  • Satelitní snímání s přesností více jak 90 % je v současnosti omezeno rozlišovací schopností snímače na vyhodnocování pouze jedné plodiny. Při souběžném vyhodnocování více plodin přesnost výrazně klesá.
  • Nejpoužívanější satelitní snímače měřící klimatické a biofyzikální veličiny jsou SEVIRI/METEOSAT a AVHRR/NOAA. Vyhodnocovány jsou především teplota povrchu země a normalizovaný diferenční vegetační index. Přehled dalších veličin měřených v jednotlivých státech uvádí Tabulka 1.
  • Satelity na nízké orbitě v polárních oblastech poskytují přesnější odhady povrchové teploty, díky lepšímu prostorovému rozlišení.
  • V posledních desítkách let byly pozorovány změny v rozložení srážek. Na mnoha místech v západní a východní Evropě došlo k častějšímu výskytu sucha, avšak nejvýraznější nárůst suchých období byl zaznamenán pro Mediterán.
  • Klimatické změny mohou mít v severních evropských oblastech pozitivní dopad na zemědělství, např. pěstování nových teplomilnějších druhů, zvýšení produkce, rozšíření území vhodných pro zemědělství. Negativní vliv se může projevit zvýšením rizika vyplavení živin z půdy a snížením množství organického materiálu v půdě. V jižních evropských oblastech je předpokládán zejména negativní vliv změn klimatu na zemědělství, např. nižší produkce a snížení plochy vhodné pro zemědělství.
  • Byly hlášeny adaptace ve způsobu hospodaření v závislosti na změně klimatu. Nejvíce pro chladnější oblasti, kde dochází k dřívějšímu setí jarních plodin.
  • Z dotazníku vyplývá, že snaha přizpůsobit zemědělskou produkci klimatickým změnám má v mnoha zemích Evropy nízkou prioritu. Téměř 2/3 z dotazovaných státních úředníků považují svoji informovanost o změnách v zemědělství v závislosti na klimatu za průměrné nebo dobré, přesto pouze tři země měly strategii na přizpůsobení se klimatickým změnám v zemědělství (viz. Obr. 5).
Grafické přílohy: 
Tab.1: Přehled používaných dálkových snímacích technik v evropských státech.
Obr.1: Letní sucho v Evropě v letech 2003, 2005 a 2006 vyjádřeno normalizovaným diferenčním vegetačním indexem.
Obr. 2: Environmentální zóny v Evropě.
Obr. 3: Očekávané dopady klimatických změn v environmentálních zónách Evropy na vybrané faktory, které limitují produkci (A) pšenice ozimé (B) travin. Použita 5bodová hodnotící stupnice: -2 velkésnížení, -1 malé snížení, 0 beze změny, 1 malé zvýšení, 2 velké zvýšení. Zeleně zvýrazněn pozitivní vliv, červeně negativní, šedé zvýraznění reprezentuje environmentální zóny, kde se dané plodiny nepěstují.
Obr .4: Adaptační odpovědi pozorované farmáři v jednotlivých environmentálních zónách. Použita 4-bodová hodnotící stupnice: 0 žádná změna, 1 malé změny, 2 střední změny na regionální úrovni, 3 výrazné změny na velkých plochách.
Obr. 5: (A) Nahlášená úroveň povědomí vládních úředníků 25 evropských zemí o klimatické změně (B) stav strategie přizpůsobení zemědělství v těchto zemích.
Zdroj: 
Orlandini, S., Nejedlik, P., Eitzinger, J., Alexandrov, V., Toulios, L., Calanca, P., Trnka, M. and Olesen, J. E. (2008):Impacts of Climate Change and Variability on European Agriculture. Annals of the New York Academy of Sciences 1146: 338–353.Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1196/annals.1446.013/pdf
Zadal: 
Vladimír Klapka
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.