Chrání EIA biodiverzitu? Preference živočichů ve studiích EIA a význam neziskových organizací

Verze PDF

Proces EIA by měl zaručovat ochranu biodiverzity. Na druhou stranu lidé mají tendenci upřednostňovat některé taxony. Zdejší práce analyzovala holandské projekty EIA a její závěry se v podstatě nelišili od analýz z Velké Británie a USA.: jednoznačně preferovanými druhy pro studie jsou ptáci, o kterých se toho hodně ví a mají jedny z nejaktuálnějších dat výskytu. Po nich následují savci a obojživelníci. Naproti tomu hmyz je zastoupen málo. A tak i když by EIA měla pomáhat chránit biodiverzitu jako takovou, reálně je zaměřena na ochranu výběrových skupin. Na výběr skupin pro hodnocení EIA měli dle studie největší vliv nezávislí experti. Zapojení nevládních organizací mělo kladný efekt na kvalitu použitých dat, a tedy by bylo dobré zainteresovat i organizace, které se zabývají méně oblíbenými skupinami.

Využitelné výstupy: 

Holandské EIA v odborných studiích postihují jen zlomek druhů žijících v této zemi. Nejčastěji jsou hodnoceni ptáci, pak savci, obojživelníci, hmyz a plazi a ryby. Právě u ptáků je kvalita dat nejvyšší ze všech skupin obratlovců. Nezdá se však, že by byli ptáci náchylnější k zásahům v jejich prostředí a potřebovali větší ochranu než jiné druhy. Např. ve Velké Británii podrobnější studie ukázala, že ohrožení motýlů změnami v životním prostředí je mnohem větší než u ptáků. I v případě Holandska se tedy zdá, že skutečné důvody budou jiné: nestejná dostupnost dat pro jednotlivé taxony, rozdílná kapacita nevládních organizací zabývajících se konkrétními taxony a jejich zapojení v procesu EIA a preference různých stran zapojených v EIA k různým taxonům. Zvláště zapojení určitých nevládních organizací může zlepšit situaci u opomíjených taxonů. Už teď jsou hlavními dodavateli dat. Celkem jich dodali mezi 30 a 40 %.
Z analýz ale vyplývá i několik na první pohled podivností. Tak třeba ačkoli je obojživelníkům a plazům věnována menší pozornost než ptákům, poměrné zastoupení druhů zahrnutých v EIA k jejich reálnému počtu v Holandsku je vyšší než u ptáků. To vyplývá pravděpodobně z toho, že u velkých skupin jako jsou ptáci, bude více vzácných druhů, které se vyskytují jen někde, a většina posuzovaných projektů jejich areály prostě mine. Druhou zvláštností byl překvapivě dobrý a aktuální stav dat pro ryby. To zase vyplývalo z toho, že údaje pro tuto skupinu byly původně nedostatečné a musely být nově doplněny.
Upřednostňování taxonů pro analýzy může být vážným problémem. Není nikde zaručeno, že když je oblast bohatá na ptáky, musí být bohatá i na jiné taxony a naopak. Autority by se tak měly zaměřit na (i) vytvoření databáze rozšíření širokého spektra druhů z více taxonů, čehož by se dosáhlo hlavně (ii) zapojením nevládních organizací, které se zaobírají méně populárními taxony a (iii) zaměřit se hlavně na komplexní studium změn v biodiverzitě a ne jen na studium změn v několika preferovaných druzích.

Grafické přílohy: 
Obr. 1 z publikace: Frekvence, s jakou se EIS odkazuje na jednotlivé taxony.
Obr. 2 z publikace: Ukázka toho, jaký je vztah relativního počtu druhů v EIS ku celkovému počtu druhů.
Tab. 4 z publikace: Zastoupení taxonů ve směrnicích a v EIS.
Zdroj: 
Knegtering E., Drees J.M., Geertsema P., Huitema H.J., Uiterkamp A.J.M.S. 2005: Use of animal species data in Environmental Impact Assessments. Environmental Management 36 (6): 862-871.
Zadal: 
František Špoutil
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.