Budoucnost agro-envi schémat: větší biodiverzita a lepší ekosystémové služby?

Verze PDF

Série evropských agro-envi schémat (AES) se vytkla za úkol zvýšit biodiverzitu a kvalitu ekosystémových služeb v zemědělské krajině. Otázka, kterou si kladli autoři této studie, zněla „zda je možné tento efekt ještě nějak více umocnit, zlepšit?“. Na bázi třinácti nedávných publikovaných studií se pokusili o vyhodnocení stávajících přístupů a nastavení nové optimalizace AES, která by pomohla zvýšení efektivity celého programu.

Ze zmíněných studií autorům přišly podnětné zejména principy adaptivního managementu (aplikovatelné na menší fragmentovaná území, z hlediska podpory populací ptáků), které se projevily zlepšením stavu napříč všemi taxony. Jiné studie odhalují potenciál, vázaný ke zvýšení ekosystémových služeb, například zlepšení schopností opylovačů, biologické kontroly škůdců, nebo podpora uhlíkových úložišť (carbon storage).  Z jednotlivých takových opatření pak vyplývají i širší výhody, s výraznými dopady na celou jinak homogenní krajinu.

Autoři upozorňují, že pro odhad, či spíše nacenění ekosystémových služeb (ať už jejich hodnotu finanční či ne-ekonomickou) je zapotřebí užít komplexního přístupu. I tak ale platí, že lepší výsledků dosáhnou opatření AES tam, kde jsou místní zemědělci jasně směrováni, a kde je míra biodiverzity alespoň částečně vyšší. AES tedy přispívají ke zlepšení stavu biodiverzity a nabídky ekosystémových služeb tam, kde již je vytvořena určitá eko-platforma.

Využitelné výstupy: 

Navzdory nemalým investicím do AES se v posledních dvou desetiletích nepodařilo zabránit poklesu ptačích populací na zemědělských půdách (v zemědělsky obhospodařované krajině). Pokles ptačích populací má sice pomalejší trend, než před rokem 1980, ale výsledek sám není možné považovat za úspěch. Problémem je, že velikost populací běžných druhů má tendence mírně narůstat (v celkovém měřítku), ale jednotlivé dílčí populace druhů spíše klesají. 

Od roku 1980 dochází k proměně struktury ptačích populací, a také ve skladbě druhového zastoupení. Týká se to především těch druhů ptáků, kteří jsou nějak spjati s aktivitami AES, tedy druhy lesů, otevřené krajiny či zemědělské půdy (obecně tedy druhy běžné, klasifikovatelné coby „generalisté“)

Posuzovat/ vyhodnocovat kvalitu a výsledky AES je nutné minimálně ve dvou měřítcích. Například v rámci velikosti jedné farmy se početnost ptačích druhů zvyšuje s podílem nezemědělsky obdělávané půdy (remízků, hájů), ale úspěšnost celého AES ovlivňuje do velké míry i pestrost krajinné mozaiky (poměr zastoupení nezemědělsky obdělávané půdy) na ploše 10x10 kilometrů. Existuje i větší míra propojení těchto měřítek. Například podíl nezemědělsky obdělávaných ploch velkého měřítka ovlivňuje zastoupení dalších druhů živočichů (členovců, motýlů), které následně ovlivňuje přítomnost/výskyt ptačích druhů v rámci malého měřítka.

Autoři rozlišují ekosystémové služby do několika kategorií 1) „poskytující“ (například zajištění produkce dřevní hmoty), 2) „regulující“ (například kvalitu či retenci vody v krajině, zajišťující sekvestraci uhlíku, kontrolu klimatu), 3) „podporující“ (zaměřené na podporu opylovačů, nebo na kontrolu škůdců) a 4) kulturní.

Budoucí zvýšení efektivity AES může být dosaženo teprve tehdy, až bude lépe podloženo důkazy, jak zásadní kroky ve velkém měřítku ovlivňují procesy v rámci „malého měřítka“, na konkrétních farmách, a jak jsou tyto mezi-úrovňové procesy navzájem provázány.

Grafické přílohy: 
Budoucnost agro-envi schémat:  větší biodiverzita a lepší ekosystémové služby?
Zdroj: 
Whittingham J.M. 2011: The future of agri-environment schemes: biodiversity gains and ecosystem service delivery?, Journal of Applied Ecology 48: 509-513.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.