Biotopové preference samců chřástala polního v kulturních loukách

Verze PDF

Kulturní louky, pokud obsahují některé specifické prvky, mohou být vhodným stanovištěm pro početné populace chřástala polního (Crex crex). V rané fázi hnízdní sezóny jsou klíčová refugia s ostrůvky vysoké a husté vegetace. Autoři proto navrhují ponechat nesečené alespoň malé fragmenty okolo příkopů a křovin. Tyto neobdělávané plochy mohou být důležité při zakládání teritorií. Později v průběhu sezóny se tyto prvky ztrácí na významu, jak vzrůstají plochy s vysokou a hustou vegetací. Kosení v tomto období je nicméně destruktivní pro snůšky a nevzletná mláďata. Nejlepším východiskem by bylo sečení po vyhnízdění chřástala. Takový přístup je ale nereálný pro rozsáhlé kulturní louky. Autoři proto navrhují sekat ne dříve než po prvním vyvedení mláďat. Vzhledem k tomu, že tyto výsledky jsou založeny na rozšíření samců, je pro účinnou ochranu populace chřástala žádoucí znát výběr prostředí a chování u chřástalích samic na kulturních loukách.

Využitelné výstupy: 

U chřástala polního došlo v západní Evropě během posledního století k silnému poklesu početnosti. Naopak, ve střední a východní Evropě je chřástal polní dosud široce rozšířeným druhem a na vhodných biotopech se vyskytuje ve vysokých populačních hustotách. V této studii se autoři zaměřili na biotopové preference samců chřástala polního na kulturních loukách ve východním Polsku, které jsou pravidelně sečeny. Volající samci byli sčítáni dvakrát během hnízdní sezony, mezi 18. a 25. květnem a mezi 8. a 30. červnem 2012. Tato období odpovídají prvnímu a druhému hnízdění chřástalů ve sledované oblasti. Výběr biotopů chřástalích samců byl porovnán s náhodně vybranými lokalitami.      
Celkem bylo zaznamenáno 144 volajících samců chřástalů během prvního období a 122 volajících samců během druhého období. Průměrná hnízdní hustota byla 3,1, resp. 2,4 samců/km2. V prvním období samci preferovali nesečené louky a vyhýbali se orné půdě a intenzivně sečeným loukám. Ve druhém období samci upřednostňovali extenzivně sečené louky a rovněž se vyhýbali intenzivně sečeným loukám a orné půdě. V obou obdobích samci upřednostňovali vlhká stanoviště před suchými.
Pravděpodobnost výskytu chřástala v dřívějším období byla pozitivně ovlivněna vodní hladinou a rozlohou nejbližší nesečené louky. Vzdálenost k nejbližším křovinám a nesečeným loukám a typ stanoviště na místě, kde se samci ozývali, byly negativně spjaty s pravděpodobností výskytu chřástala. U druhého období byla pravděpodobnost výskytu chřástala ovlivněna vodní hladinou, vzdáleností k nejbližší nesečené louce a nejbližšímu sousedovi a primárním typem stanoviště v rámci jeho teritoria. Vzdálenost k druhému nejbližšímu sousedovi a typ stanoviště na místě, kde samci volali, byly negativně korelovány s výskytem chřástala.
V druhé části sezóny vzrostla průměrná vzdálenost od nejbližších křovin, příkopů a nesečených luk. Rozloha nejbližší nesečené louky, primární typ stanoviště v rámci teritoria, typ stanoviště na místě volání, vzdálenost od dvou nejbližších sousedů se mezi oběma obdobím významně nelišily.
Z výsledků studie vyplývá, že chřástal polní může početně obývat i kulturní louky. 59% sledované populace se vyskytovalo na extenzivně nebo intenzivně obhospodařovaných loukách, které jsou sečeny alespoň jednou ročně.
Při zakládání teritorií na začátku sezóny je většina území bez vegetace nebo s krátkou vegetací, která je pro chřástala nevhodná. Bylo zjištěno, že přítomnost plošek s vysokou vegetací z předchozích let, jako nesečené louky nebo křoviny, je hlavním faktorem ovlivňujícím přítomnost chřástala polního. Vzdálenost k nejbližšímu příkopu byla významně kratší u obsazených teritorií než u náhodně vybraných ploch. Příkopy v této oblasti byly lineárními prvky neobhospodařované půdy. Zjištění odhalila, že dokonce malé neobhospodařované plošky okolo příkopů a křoviny mohou být pro přítomnost samců chřástala na začátku sezóny dostatečné.
Během sezóny pokryly plochy s vysokou a hustou vegetací většinu rozlohy sledované oblasti. Samci reagovali zvýšením vzdálenosti od neobhospodařovaných prvků, jako jsou křoviny, příkopy a nesečené louky. Extenzivně sečené louky byly obývány s vyšší frekvencí oproti jejich zastoupení v prostředí, nesečené louky byly obývány shodně s jejich zastoupením.  Takovéto změny v biotopových preferencích chřástala v průběhu sezóny nebyly dosud zaznamenány.
Většina studií přehlíží prostorové rozložení teritorií. Nicméně, přítomnost sousedů může být dobrým indikátorem kvality stanoviště. Z výsledků této studie vyplývá, že přítomnost sousedů může být důležitým faktorem v pokročilejší fázi sezóny. Skupinové volání samců může zvýšit schopnost přivábit samice. Na druhou stranu, takovéto agregace samců mohou být výsledkem výskytu vhodných biotopů v sousedství.
Kulturní louky, pokud obsahují některé specifické prvky, mohou být vhodným stanovištěm pro početné populace chřástala polního. V rané fázi hnízdní sezóny jsou klíčová refugia s ostrůvky vysoké a husté vegetace. Autoři proto navrhují ponechat nesečené alespoň malé fragmenty okolo příkopů a křovin. Tyto neobdělávané plochy mohou být důležité při zakládání teritorií. Později v průběhu sezóny tyto prvky ztrácí na významu, jak vzrůstají plochy s vysokou a hustou vegetací. Kosení v tomto období je destruktivní pro snůšky a nevzletná mláďata. Nejlepším východiskem by bylo sečení po vyhnízdění chřástala. Takový přístup je ale nereálný pro rozsáhlé kulturní louky, kde je tlak na produkci sena a siláže. Autoři proto navrhují sekat ne dříve než po prvním vyvedení mláďat. Vzhledem k tomu, že tyto výsledky jsou založeny na rozšíření samců, je žádoucí pro účinnou ochranu populace chřástala znát výběr prostředí a chování u chřástalích samic na kulturních loukách.

Zdroj: 
Budka M. and Osiejuk T.S. 2013: Habitat preferences of Corncrake (Crex crex) males in agricultural meadows. Agriculture, Ecosystems and Environment 171 (2013) 33-38.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.