Biotopové nároky želvy bahenní

Verze PDF

Želva bahenní (Emys orbicularis) je na velké části svého areálu rozšíření ohroženým druhem. Podrobné znalosti biotopových nároků druhu jsou nezbytnou součástí managementu přežívajících populací, ale i nezbytným podkladem orgánů ochrany přírody tam, kde se provádí nebo uvažuje o znovu vysazení želv, ať už na historicky doložené lokality, nebo na lokality zcela nové. V případě želv platí tento požadavek o to více, že jde o skupinu plazů s velmi pomalým populačním růstem, vyžadujícím dlouhodobou koncepci managementu chráněných lokalit, na nichž mohou případné chyby znamenat zpomalení předpokládaných cílů o desítky let. Tým italských herpetologů publikoval výsledky zkoumání biotopových požadavků na prostředí želv bahenních v údolí řeky Pád v severní Itálii, přičemž se zaměřil jak na terestrické, tak i na vodní prostředí, využívané želvami během ročního cyklu. Výsledky ukazují, že při plánování ochranářského managementu musí být brán zřetel na požadavek velmi komplexní skladby biotopů, zajišťující vhodné podmínky pro jednotlivé fáze životního cyklu želv.

Využitelné výstupy: 
  • Nejvyšší zjištěná denzita druhu dosahovala 286 jedinců na hektar.
  • Přítomnost invazivní želvy nádherné (Trachemys scripta elegans) prozatím neovlivňuje výskyt želvy bahenní.
  • Voda na lokalitách se želvami bahenními má o něco menší průměrnou vodivost než voda na lokalitách bez želv bahenních.
  • V obsahu dusitanů, sulfátů a fosfátů, ani v druhové bohatosti makrobentosu se obě skupiny lokalit neliší.
  • Výskyt želvy bahenní není závislý na míře eutrofizace lokality.
  • Želvy bahenní preferují velké permanentní mokřadní lokality s okolím s dospělými lesními porosty (tedy možná překvapivě s poměrně nízkým přímým slunečním zářením a břehy s bylinnou vegetací.
  • Podíl lesa v okolí mokřadu se ukázal jako nejdůležitější prediktor početnosti želv bahenních. Nejvyšší početnost byla zaznamenána na lokalitách s více než 60 % lesa v okruhu 250 metrů od středu lokality, důležitý je ale i podíl lesa v okruhu 250-1500 metrů.
  • Výskyt želv bahenních byl kromě lokalit s celoroční přítomností vody prokázán pouze na dvou lokalitách s vysychající vodou.
Grafické přílohy: 
Biotopové nároky želvy bahenní
Biotopové nároky želvy bahenní
Biotopové nároky želvy bahenní
Biotopové nároky želvy bahenní
Biotopové nároky želvy bahenní
Biotopové nároky želvy bahenní
Zdroj: 
Ficetola, G. F., Padoa-Schioppa, E., Monti, A., Massa, R., Bernardi, F. D., & Bottoni, L. (2004). The importance of aquatic and terrestrial habitat for the European pond turtle (Emys orbicularis): implications for conservation planning and management. Canadian Journal of Zoology, 82(11), 1704-1712.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.