Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží

Verze PDF

Monitoring vodních ekosystémů má obecnou důležitost, je však současně u vodních ploch nad 50 ha vyžadován Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. rámcová směrnice o vodách). Důvodem jejího vzniku je sjednocení různých způsobů stávající ochrany vod uvnitř Společenství a prosazování integrované péče o životní prostředí. Mělká jezera a rybníky tvoří významnou součást městské i venkovské krajiny. Poskytují ekosystémové služby, jako jsou stanoviště a zdroje vody pro volně žijící zvířata, produkce ryb a mají i rekreační význam. Především se ale podílejí na celkové pestrosti biodiverzity na lokální a regionální úrovni. Na živiny bohaté vodní plochy jsou obvykle považovány za místa s nízkou ekologickou hodnotou a s tím spojenou pestrostí biodiverzity. Malá hloubka a objem mělkých rybníků a jezer nejen zrychluje proces eutrofizace, ale také biologickou reakci ekosystému. Některé studie ale takovou generalizaci odmítají. Tým francouzských a švýcarských hydrobiologů zkoumal druhovou pestrost eutrofních mělkých jezer a vliv rozvoje fytoplanktonu na biodiverzitu. Zároveň navrhl levnou metodu predikce biodiverzity na základě měření chlorofylu-a a průhlednosti vody.

Využitelné výstupy: 
  • Výzkum proběhl v oblasti Dombes v jihovýchodní Francii v letech 2007-2009 na 99 vodních plochách s průměrnou výměrou 0,13 km2 a hustotou obsádky mezi 45 a 70 g.m-3.
  • Vodní plochy byly vybrány na základě třech kritérií: představovaly plošně i hloubkově průměrné lokality v oblasti, byly v nich chovány ryby, byly každoročně vypouštěny a byly eutrofní nebo hypertrofní.
  • Na každé ploše byla sledována biomasa fytoplanktonu, průhlednost vody, koncentrace živin a diverzita vegetace, makrobezobratlých a vážek.
  • Při koncentracích chlorofylu-a nad 30 nebo 70 µg.l-1 jsou vodní plochy kvalifikovány jako plochy ve špatném ekologickém stavu. V tomto výzkumu ale bylo zjištěno, že i při koncentracích chlorofylu-a okolo 78 µg.l-1 jsou nádrže schopny hostit relativně bohaté společenstvo rostlin, makrobezobratlých i vážek.
  • Ve většině případů leží ale „bod zlomu“ mezi 50-60 78 µg.l-1 chlorofylu-a a nad touto koncentrací již dochází k výraznému úbytku biodiverzity.
  • Koncentrace chlorofylu-a a průhlednost vody se ukázaly jako velmi dobrý a levný prediktor budoucí diverzity sledovaných skupin.
Grafické přílohy: 
Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží
Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží
Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží
Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží
Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží
Biodiverzita mělkých eutrofních vodních nádrží
Zdroj: 
Robin, J., Wezel, A., Bornette, G., Arthaud, F., Angélibert, S., Rosset, V., & Oertli, B. (2014). Biodiversity in eutrophicated shallow lakes: determination of tipping points and tools for monitoring. Hydrobiologia, 723(1), 63-75.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.