Aplikace analýzy k zhodnocení managementu zdrojů mokřin

Verze PDF

Autoři vychází z analýzy tří případových studií mokřadů – Gemenec (Maďarsko), Nabajjuzi a Namala (Uganada) a Ga-Mampa (JAR), tedy území s rozdílnými klimatickými podmínkami, rozlohou, socio-ekonomickou situací a odlišným statusem ochrany přírody a legislativními nástroji. Při sestavení indikátorů vychází ze zásad „dobré praxe“ manuálu Ramsarské konvence o mokřadech a následně srovnávají kvalitativní parametry jednotlivých mokřadů z hlediska jejich provázanosti s manuálem.
Za jeden ze zásadních problémů považují autoři selhání na úrovni informovanosti. Funkce mokřadů jsou prý dlouhodobě nedoceněny a využívány jen limitovaným způsobem. To má za následek situaci, kdy se správci a klíčoví partneři nedostatečně podílejí na rozvoji udržitelnosti mokřadů.

Využitelné výstupy: 
  • Projekt WETwin si vytyčil za cíl zvýšení role mokřadů na úrovni integrace v rámci celých povodí ve sféře managementu vodních zdrojů. Usiluje o zlepšení komunitních služeb a současně zachování dobrého ekologického statusu.

 

  • Autoři hodnotili kapacitní naplnění podstaty managementu mokřadů kvalitativně: 1) kapacita je blízká, podobná nebo totožná se zásadami dobré praxe a doporučení Ramsarské konvence (manuálu); 2) existující kapacita je nedostatečná; 3) ve stávající době není kapacita žádná, respektive není adresně zasažen žádný specifický indikátor.

 

  • Kapacita managementu je v uvedených případových studiích nejsilnější na úrovni národní politiky a nejslabší na lokální úrovni, kde často nebyla jednotlivá přijatá legislativní opatření dosud v praxi implementována.

 

  • Kapacita managementu ve vztahu k mokřadním ekosystémům a jejich schopnosti vypořádat se například s klimatickými změnami se zatím jeví jako limitovaná.

 

  • Autoři doporučují, aby se správci mokřadů více soustředili na vytyčení dlouhodobých cílů, ke kterým přistoupí tak, aby postupně zvýšili akceschopnost lokálních institucí. Současně to vypadá, že mezinárodní rady a doporučení (manuál) předepisují příliš ambiciózní cíle pro země s limitovanými kapacitami.

 

  • Autoři dále doporučují, aby se kapacity managementu mokřadů propříště soustředily na širší spolupráci s klíčovými partnery a začlenění veřejnosti a rozvoj vzdělání. Investice do lidského rozvoje (zejména v africkém případě) na lokální úrovni přispívá k samotné udržitelnosti a současně předchází možného výpadku „lidských zdrojů“ pro operační management.

 

  • Efektivita ukazuje, že se systém vyvíjí směrem k požadovanému cíli. Degradace mokřadů napovídá, že stávající management jednoduše není efektivní.
Grafické přílohy: 
Aplikace analýzy k zhodnocení managementu zdrojů mokřin
Aplikace analýzy k zhodnocení managementu zdrojů mokřin
Aplikace analýzy k zhodnocení managementu zdrojů mokřin
Zdroj: 
Ostrovskaya. E.,Douven, W.,Schwartz, K., Pataki, B.,Mukuyu, P.,Kaggwa, C.R., Capacity for sustainable management of wetlands: Lessons from the WETwin project, Environmental Science & Policy, 34, (2013), pp. 128-137
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.