Analýza zimní stravy vrápence jižního (Rhinolophus euryale, Chiroptera)

Verze PDF

Složení potravy vrápence jižního (Rhinolophus euryale), když přezimuje, bylo zjišťováno ve čtyřech jeskynních, kde byly sbírány vzorky guana. Vrápenec produkoval trus po celou zimu, i když teploty klesly pod nulu, a guano bylo nalezeno ve dvou formách: obsahující kousky kořisti a bez částí kořisti. Identifikované části patřily řádu motýlů a nejčastějším druhem byla můra Colotois pennaria. Vrápenec jižní v jeskyních Slovenského Krasu a krasové oblasti Aggtelek nemusel zůstat celou zimu ve stavu strnulosti a dokázal si i obstarat potravu.

Využitelné výstupy: 

Malá populace vrápence jižního se vyskytuje na jižním Slovensku a severním Maďarsku a přezimuje v místních jeskyních. Netráví však celou zimu ve stavu strnulosti, ale dokonce se i přesouvají na jiné zimoviště. K tomu je potřeba energie, kterou může vrápenec získat jen z ulovené kořisti, proto se tato studie zaměřila na zjištění složení potravy vrápence jižního během zimního období. Od listopadu 2011 do dubna 2012 byly dvakrát za měsíc sbírány vzorky guana ve čtyřech jeskyních (Slovenský kras, krasová oblast Aggtelek), kde se nacházela zimní hnízdiště vrápence jižního.
544 vzorků trusu bylo podrobeno analýze a 200 vzorků obsahovalo části kořisti, zatímco zbytek připomínal gelovitou hmotu. Asi v 10% vzorků byly nalezeny chlupy a roztoči. Rozbor částí genitálii, které byly nalezeny v trusu, ukázal, že se jedná o jedince řádu motýlů a nejčastější kořistí byla můra Colotois pennaria. Vzorky byly rozděleny kvůli případnému vlivu teploty do tří zimních období: listopad, prosinec až únor (teplota venku klesla pod nulu) a březen až duben. V listopadu asi 70%  vzorků obsahovalo kořist, v druhém období jen 10% a od března podíl zbytků kořisti přesáhl 87%.
Ve oblasti Slovenského krasu a krasu Aggteleku může docházet k přesunům vrápence mezi hnízdišti, protože například jeskyně Domica a Baradla vytváří propojený systém. Proto v zimě vrápenec jižní nemusel zůstat ve stavu trvalé strnulosti a dokázal ztrátu energie kompenzovat lovem potravy a jeho nejčastějším úlovkem byla můra Colotois pennaria, u které se předpokládá, že také hledala v jeskyních útočiště. Tato můra patří k největší kořisti, kterou dokáže vrápenec jižní ulovit.

Grafické přílohy: 
Obr.
Zdroj: 
Miková E., Varcholová K., Boldogh S., Uhrin M. 2013: Winter diet analysis in Rhinolophus euryale (Chiroptera). Central European Journal of Biology 8: 848-853
Zadal: 
Michala Zelenková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.