Analýza městských a venkovských přírodních rezervací v jižním Švédsku

Verze PDF

Zřízení a vedení přírodních rezervací je vždy zdůvodněno určitými cíli. Analýza historických a současných dat z jižního Švédska ukázala, že jsou rozdíly mezi městskými a venkovskými chráněnými oblastmi. Ochrana biodiverzity je prioritou v obou typech, ale v městských rezervacích bývá dalším cílem také rekreace ve volné přírodě, zatímco ve venkovských je nejčastějším cílem zachování habitatu. Avšak v posledních desetiletích dochází ke změnám vedení rezervací a stále větší důraz je klan na ochranu biodiverzity a opouštění od zaměření na rekreaci.

Využitelné výstupy: 

Přírodní rezervace vznikají ve Švédsku od 19. století a v současnosti se na jihu této země vyskytuje 70 % všech švédských rezervací. Autoři článku získali informace o těchto rezervacích (celkový počet 1869), které byly založeny v letech 1909 až 2006. Bylo rozlišeno, zda se jedná o městský nebo venkovský typ oblasti, a byly zjištěny cíle, kvůli kterým byla oblast chráněna.
Hlavní cíle bývají zachování biodiverzity, zachování prostředí, rekreace ve volné přírodě, obnovení nebo vytvoření habitatu a obnovení nebo vytvoření prostředí. Kromě těchto hlavních cílu může být přírodní rezervace spravována kvůli dalším 49-ti specifickým prioritám, kterých může být i několik. Příkladem priorit může být ochrana hnízdišť ptáků, ochrana mechorostů, zachování mokřadů nebo vzdělávání návštěvníků. Na těchto důvodech a příčinách závisí, jak je park veden.
Ve Švédsku byly dva časové úseky, kdy vzniklo nejvíce přírodních rezervací: v letech 1966 – 1976 a 1991 – 2001. Analýza zjištěných dat odhalila, že je pozitivní vztah mezi množstvím cílů a urbanizací oblasti, stáří rezervace a velikosti rezervace. Městské přírodní rezervace kromě zachování biodiverzity hodně podporují rekreační využití místa, zatímco ve venkovských chráněných oblastech je častým cílem zachování habitatu, zejména těch lesních. Nicméně v obou typech je už několik desetiletí viděn trend upřednostňovat cíle, týkající se zachováni biodiverzity před rekreaci ve volné přírodě. Tento trend se nemusí rezervací kvůli rostoucí urbanizaci krajiny vyplatit, protože urbanizace přináší konkurenční tlak o půdu, a je známo, že chráněná oblast, nabízející rekreační využití pro návštěvníky, včetně ekologického vzdělávání, získá snadněji podporu veřejnosti a finanční dotace.

Grafické přílohy: 
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Zdroj: 
Borgströma S., Lindborgb R., Elmqvist T. Nature conservation for what? Analyses of urban and rural nature reserves insouthern Sweden 1909–2006. 2013: Landscape and Urban Planning 117: 66-80
Zadal: 
Michala Zelenková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.